Fotky ze 2. závodu

Předtím než si prohlédnete fotky, dovolte mi pár slov ke kazašské organizaci... je strašlive, STRAŠLIVĚ špatná! Nejen že bezdůvodně nedovolují visitorům být na startu, ale navíc dnes naplánovali odjezd autobusu na 10 hodinu (což odpovídalo startu 00). Kdyby byl cíl do 10 kilometrů, tak by to zřejmě nevadilo a závodníky bychom v pohodě stihli, nicméně dneska se jelo až za Schushinsk (skoro 20 km) a navíc náš bus se z neznámého důvodu rozhodl projet skrz město a ne po krásném novém dálničním okruhu... takže jsme se drkotali skrz absolutně proděravělé úzké silnice až na opačný kraj města, kde jsme na bezejmenné křižovatce zastavili s tím, že organizátorky vlastně nevědí, kde je cíl. Takže jedna Kazaška vyskočila z autobusu a zmizela po silnici za zatáčkou, prý na start dojít pro někoho, kdo by nás dovedl na cíl... proč nevěděla kde cíl je, nemám tušení. Stejně tak nevím, proč si na start nemohla zavolat už během té půlhodinové (či déle) cesty a ještě vůbec netuším, proč nás musela nechat stát na křižovatce a sama pomalinku pěšky jít za zatáčku (to se asi pojí s tím, že visitoři nesmějí na start - také nesmysl). Po 5-10 minutách se vrátila a venku před autobusem začala kecat  s druhou organizátorkou a řidičem... a takhle jsme zůstali stát další čtvrthodinu, až mi došla trpělivost a šla jsem se jich česko-rusko-anlicky zeptat, na co sakra čekáme. Nakonec z toho vylezlo, že aby nám to nemusel někdo individuálně ukazovat, tak využili příležitosti, že jedeme tak pozdě, a čekali jsme na prázdné autobusy závodníků, které se přesouvaly na cíl. Suma sumárum do cíle jsme se dostali někdy mezi 11:15 a 11:30, takže jsme prošvihli doběh Kačky, Blanky, Verči, Míry, Pavla a Kuby O... Nemluvě o tom, že jsme netušili, jak kratičkou trat pořadatelé postavili, takže bychom první závodníky pravděpodobně nestihli ani kdybychom dorazili v 10:30. Míši otrávený výraz snad vypovídá za vše... nemluvě o tom, jak se museli cítit závodníci, kteří přibíhali do prázdného cíle. Když jsme konečně dorazili, vypadalo to na finiši už celkem živě:

Tady máte pár fotek individuálních medailistů, které jsem stihla v koridoru chytit:

Jo a abych nezapomněla, byla ZIMA, ZIMA a ZIMA! A chvílemi poprchávalo. Nicméně terén byl celkem kopcovitý a skalkovitý... a jak jsem zmínila výše, organizátoři vymysleli superkrátkou trať - jak to komentoval Kuba "mapa jak kráva (trochu větší A4 desítka) a oni všechno nasází do jednoho kouta". Délka zhruba 4 kilometry, a tak nebylo divu, že Kuba byl zpátky za 23 minut - a to ještě podotýkal, že kdyby jedny skalky nadbíhal místo podbíhání, mohl by být o 20 vteřin rychlejší (a skutečně 15 vteřin dostal od Ukrajince Štanka).

A pár dalších foteček některých lidí (přesněji vetošů), co mají medaili v družstvu (nejprve dva lazaři: Marcela s bolavými zády a Jura s podvrknutým kotníkem):

Dále statečné W35:

A nakonec Dáša a nešťastný Jirka, který neměl v čipu záznam z majáku:

A málem bych zapomněla! Předevčírem po prvním závodě mělo proběhnout dle plánu vyhlášení... nicméně na to nedošlo, protože po normálních závodnících startovali ještě lidé, co si zaplatili startovné (cca 20 Číňanů a pár dalších) no a jeden Mongol se ne a ne vrátit z lesa... takže na něj všichni (i náš chudák Nečík v lese) čekali 3 hodiny, než se ukázalo, že ten truhlík se opravdu ztratil, ale pak vylezl na silnici, něco si stopl a dojel do hotelu, aniž by o tom dal organizátorům vědět. Nicméně ti se tedy vrátili tak pozdě (a tak vymrzlí), že už neměli na pořádání vyhlášení ani pomyšlení. Nikdo nechápeme, proč ho tedy neudělali včera ve volný den... takže se psychicky připravujeme na dnešní večer, kdy odhadem 15x uslyšíme ruskou hymnu. Držte nám palce, ať přežijeme ve zdraví. ;-)