Přílet do Kazachstánu

2. září před polednem jsme se sešli na pražském letišti Václava Havla, abychom ve skupině 20 lidí odcestovali přes Minsk do Astany. Po zhruba 13 hodinách času stráveného na cestách se nám to konečně povedlo. Druhá, méně početná část české výpravy nás bude následovat v pátek.

V Praze jsme se všichni úspěšně sešli, někteří přijeli zblízka, jiní z větší dálky a ještě jiní přímo ze zápisu na vysokou školu. Odbavení na Ruzyni proběhlo dle očekávání bez problémů, zato kontrola příručních zavazadel přinesla několik vtipných okamžiků, kdy ochranka nevěřícně zírala na batožiny plné (pro ně) prapodivných přístrojů... Prvky jsme naštěstí dali do kufrů, s těmi by nás na palubu nepustili určitě.

Odlet z Prahy i přílet do Minsku proběhl na čas, dokonce jsme od letušek dostali každý ovocný cucací bonbon... nicméně ze slíbeného obědu se vyklubaly dva hrnečky pití (džus + kafe/čaj) a jedna malinká tyčinka čokolády (zato téměř 50%!). Běloruské hlavní letiště je polovojenské, jejich ruština strašlivě rychlá a nesrozumitelná, a tak jediným pozitivem byl časový posun o hodinu oproti Praze, takže jsme místo 3,5 hodiny čekali na navazující spoj jen 2,5.

Astana:

I z Minsku jsme odletěli na čas, krátce po západu slunce, a už jsme se mohli těšit na přivítání v Kazachstánu. Na 4 hodinovém letu jsme naštěstí dostali skutečné jídlo (většina z nás snědla své skrovné zásoby v Minsku) - na výběr byla rýže s hovězím na švestkách nebo kuřecím na meruňkách. V Astaně jsme přistáli dle plánu ve 3:15 místního času (je zde o 4 hodiny více než v ČR). Tato země zaslíbená je jednou z mála na světě, kde dřív vidíte, že vám přijel kufr, než se vůbec propracujete papírováním na pasové kontrole... nakonec jsme všichni úspěšně formulář vyplnili, bumážky dostali a ještě se na hotelu musíme nahlásit cizinecké policii... a při odletu znovu potvrzený formulářík odevzdat (uvidíme, kolik lidí ho zvládne ztratit). Spolu s razítkem v pase a formulářem jsme tedy byli vpuštěni do Kazachstánu a naše dobrodružství mohlo skutečně začít.

(Sousoší před letištěm v Astaně, dle našich odhadů buď: 1) tři králové - Kašpar, Melichar a Baltazar, 2) tři ledoví muži - Pankrác, Servác a Bonifác, nebo 3) tři zmrzlí pasažéři Jirka S., Marcela a Pája, co hloupě vylezli z letiště bez bund a okamžitě zmrzli ve vzduchu, jehož teplota se pohybovala okolo nuly.)